Atlas pozdní antiky

Konec západořímské říše bývá zpravidla označován buď za důsledek negativně vnímaných „invazí barbarů“, nebo za následek smířlivěji chápaného „stěhování národů“. První přístup zastávali především historikové ze zemí odpovídajících někdejším římským provinciím (Itálie, Francie, Španělsko). Druhý přístup převažoval v pracích německých historiků.

– Hunové, Vizigóti, Ostrogóti, Vandalové. Jak Evropu změnilo stěhování národů?
– Proč se říše na východě stabilizovala, zatímco na západě se rozpadla?
– V čem tkví význam křesťanství pro dějiny Říma?
– Byl zánik západořímské říše skutečně radikálním předělem?

Od 15. do počátku 20. století byl konec starověku vnímán jako éra úpadku zapříčiněného vnitřními faktory, které spolu s vnějšími příčinami („barbarskými“ invazemi) vedly k zániku západořímské říše. Jen někteří odborníci zabývající se právem a křesťanstvím považovali tuto epochu za pokračování antické kultury. Převládali ti, kdo konec starověku vnímali jako období úpadku a pádu antické civilizace a vzdělanosti. Po roce 1900 se díky historikům umění zrodila nová perspektiva. Tato éra, dnes nazývaná „pozdní antika“, měla být podle nich vnímána kladně, a to na základě nových hodnot, které s sebou přinesla. V současné době je všeobecně známo, že pád či zánik je nedílnou součástí chodu dějin, nemusí být však nutně součástí konečnou a fatální. 

1. Sporná místa a historické přežitky, problémy s mapováním ve starověku a v současnosti.
2. Moc Říma, jeho hranice a krize. Migrace „barbarů“ a expanze Římanů, proměny barbarika, usídlování „barbarů“ na římském území, krize ve 3. století, obnova římské říše.
3. Římská moc, křesťané a „barbaři“. Nově rozdané karty. Křesťanství v římské říši, vláda císaře Constantina, Síla říše, armáda a římské války, důsledky podpory křesťanství, od Rýna na východ.
4. Barbarské“ kmeny v římské říši. Bitva u Adrianopole a její důsledky, vláda Theodosia I., Balkán a Itálie, Galia a Britannia, Hispania, Africa.
5. Římané, Hunové a Germáni: trojstranná politická hra. Migrace Hunů a její důsledky, Hunové v dobách Attily, konec theodosiovské dynastie, konec západořímské říše, poslední století římského západu.
6. Čas království... Království Vizigótů, Vandalů, Ostrogótů, království Burgundů a Franků.
7. Konec západořímské říše. „Barbaři“ a Řím v 5. století, hospodářské a sociální aspekty konce západořímské říše, nový svět: pozdní antika, Justinianova doba.
8. Závěr: proměny pozdní antiky.

Geopolitické změny spojené s globalizací a migrací oživily zájem o studium příčin rozvoje i zániku starověkých impérií. Velmi k tomu přispěla současná migrační krize. Tento atlas je tedy velmi aktuální studijní materiál. Přináší detailní pohled na epochu pozdní antiky, snaží se události popisovat komplexně, nestranně, s využitím mnoha zdrojů včetně nejnovějších poznatků. Věříme, že jej ocení všichni zájemci o historii, filozofii a politiku a že bude cennou pomůckou také pedagogy a jejich žáky.