Atlas holocaustu

Ani zdaleka nešlo o první genocidu v dějinách, ale byla to první genocida tak obrovského rozsahu. Cílem nebylo získání území ani ekonomické obohacení. Židé měli být vyvražděni jen pro svoji existenci. Zárodek tohoto zločinu proti lidskosti v sobě Evropa nesla po celá staletí a antisemitismus, povýšený na světonázor, se stal nezbytným, ovšem nikoli postačujícím prostředím podporujícím jeho další vývoj. Ke spáchání tak monstrózního zločinu bylo navíc kromě antisemitismu zapotřebí zapojení milionů Evropanů, především části obyvatel Říše, a lhostejnost ještě mnohem většího počtu lidí. 

Židovská otázka v předhitlerovském Německu a první perzekuce
Vznik ghett a zřizování vyhlazovacích táborů
Deportace Židů z celého kontinentu
Postoj neutrálních zemí, Spojenců a mezinárodních organizací

Analýzy genocidy evropských Židů často opomíjejí její geografický rozměr. Zanesení do map umožňuje jiný pohled na související otázky. Pomůže nám také uvědomit si chronologii genocidy, tedy souběžnost a rychlost hromadného vraždění, jež se odehrálo v podstatě během dvaceti měsíců od března 1942 do listopadu 1943, a vysledovat způsob provedení i klíčové okamžiky (v letech 1938 a 1941 a pak hlavně v letech 1942–1943). 

1. Od zrovnoprávnění k pronásledování: vzestup nacismu, židovské obyvatelstvo v Německu a Rakousku, rozsah protižidovských opatření v Třetí říši
2. Od zavírání do ghett k masovému vraždění: Židé v německé Evropě, ghetta, radikalizace genocidy, pronásledování Romů a Sintů
3. Genocida zasáhla celý kontinent: Belzec a Treblinka, ústřední místa akce Reinhard, vrcholná fáze genocidy, Auschwitz, Auschwitz-Birkenau, situace v jednotlivých zemích, abavování majetku, německé utajování, protesty a vztah k přijímání uprchlíků, akce na záchranu Židů, postoj neutrálních zemí a Spojenců k holocaustu, židovský odboj
4. Zúčtování a výsledek katastrofy: zhroucení nacistického Německa, konečný účet genocidy, migranti, přesídlené osoby a tranzitní tábory