Atlas dekolonizace
Jean-Pierre Peyroulou, Fabrice Le Goff
Doprava zdarma
při nákupu nad 799 Kč
Doručujeme
po celém Česku i zahraničí
Zboží můžete vrátit
do 14 dní bez udání důvodu
Nová obrazová publikace popisuje konec koloniálních říší i problémy období postkolonialismu.
Nová obrazová publikace popisuje konec koloniálních říší i problémy období postkolonialismu. Kniha klade otázky týkající se obecného chápání dekolonizace z různých úhlů pohledu: národních, regionálních a světových. Atlas střídá širší témata s případovými studiemi, zkoumá osud početných mas obyvatelstva i jedinců zapsaných do dějin. Snaží se podat globální obrázek tohoto dějinného období a vyhnout se tak jednostrannosti, která může plynout z upínání se k dějinám jednotlivých národů a států.
1. Dekolonizace Asie v letech 1945–1954 jako důsledek 2. světové války.
2. Zrození třetího světa: národně osvobozenecká hnutí v kontextu studené války.
3. Proč se africké státy vzniklé v 60. letech staly synonymem krizí a extrémní chudoby?
4. Důsledky patrné dodnes: vliv metropolí v býv. koloniích, izraelsko-palestinský konflikt, chron. zadluženost
Na dekolonizaci je možné nahlížet z různých úhlů. V úzkém smyslu slova představuje nabytí nezávislosti bývalých evropských kolonií. Na dlouhé období novodobé kolonizace v 19. a na počátku 20. století navazuje kratší historický úsek osamostatňování kolonií. Ten trval zhruba třicet let, od vyhlášení nezávislosti Indie v roce 1947 do roku 1975, kdy se z koloniálního područí vymanily Angola a Mosambik. Po tomto datu můžeme považovat dekolonizaci většiny asijských a afrických území a populací, kterých se kolonizace evropskými zeměmi dotkla, za ukončenou.
Procesy přechodu na jinou formu správy země a koloniálního dědictví v období po odchodu kolonizátorů byly různé. V některých zemích se heslem doby stává návrat k předkolonizačnímu období. Ostatně všechny země na začátku své nezávislosti znovu objevují své tradice, své kořeny, jazyk a svůj původ a chtějí je očistit od nánosů, které s sebou přineslo jejich podmanění Evropany. Mnohé muslimské země se o tuto „očistu“ snaží dodnes, aby se tak vrátily k vysněnému původu, do nějž se samy uzavírají. Jiné země dokážou kolonizaci začlenit do své historie, překonat ji tak a vydat se vstříc světu, v němž hledají své místo. To je případ asijských zemí.
Avšak vyvstávají zde dvě otázky. Za prvé: můžeme dekolonizaci považovat za dokončenou v okamžiku, kdy je dosaženo politické samostatnosti? Za druhé: zřekli se bývalí kolonizátoři paternalistického přístupu ke svým bývalým územím a byly zpřetrhány nerovné ekonomické či politické vazby příznačné pro koloniální období?
Atlas se snaží podat všechny odpovědi přehledně, jasně a objektivně, fakta doplňuje mapkami a grafikami. Věříme, že tato podrobně zpracovaná publikace všechny zájemce o tuto problematiku opravdu zaujme.
Bibliografické údaje
ISBN | 978-80-7508-614-3 |
Vazba | šitá flexovazba, lesklé lamino |
EAN | 9788075086143 |
Formát | 170 x 240 mm |
Stránky | 96 |
Vydání | 1 |
Vydáno | 10. 9. 2020 |
Doporučujeme
Naposledy jste si prohlédli
- 99 % zboží skladem
- 500+ titulů
- 54 jazyků
- 27 let zkušeností